Spolupracujeme s:  Kritiky.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

Lidé z PIDu: Dva tisíce autobusů, tři železniční dopravci a sedm lodních linek. Práce dispečerů si vyžaduje 24hodinovou pozornost.




Oldřich Kadavý byl jedním z prvních dispečerů v PIDu a dnešní Koordinační dispečink PID dokonce spoluzakládal. Již přes 7 let úspěšné stojí v jeho čele a spolu se sehraným týmem se každý den stará o to, aby poruchy, dopravní nehody nebo špatné počasí našim cestujícím co nejméně znepříjemnily dopravu do práce či domů.

A není to vůbec jednoduché, jen autobusů nám jezdí několik stovek a mimořádnost číhá na každém rohu. Jak vypadá provoz na dispečinku PID?

Oldřich Kadavý vede dispečink PID už 7 let – foto: Martin Žarnovický, ROPID

Když ráno přicházím do Letňan, na celém dispečinku je čilý ruch, každému zvoní telefon a chvílemi si připadám jako na našem call centru.

„Porouchala se výhybka v Radotíně, nejezdí nám vlaky do Berouna,“ sděluje mi místo pozdravu vedoucí dispečinku Oldřich Kadavý. Právě on před více než sedmi lety Koordinační dispečink PID spoluzakládal. Na moje další otázky už nereaguje, volá do Českých drah a dohaduje s kolegy řešení zapeklité situace.

Říká se, že nejlepší dispečer je ten s nohama vyloženýma na stole, protože mu vše jezdí. Dnes to však budeme mít o hodně rušnější. Startujeme dispečerské auto a „letíme“ řešit celou situaci přímo z terénu. Je to prý nejlepší, protože dispečeři na vlastní oči vidí, co je třeba v dané situaci udělat.

Na pomoc k nám přistupují i další dva kolegové – Martin a Tomáš. Všichni pracují v PIDu už dlouhá léta a podobné mimořádné události jsou pro ně denní chléb. Udivuje mě jejich dokonalý klid, mě osobně představa stovek uvázlých cestujících děsí. Zatímco my spěcháme na opačný konec Prahy, ostatní kolegové v Letňanech se snaží najít volné autobusy a řidiče na náhradní dopravu.

Dispečeři informují cestující o náhradní dopravě za vlaky – foto: Martin Žarnovický, ROPID

Postupně se dostáváme na místo události. Na nádraží stojí desítky nespokojených cestujících, kterým cesta z Prahy neplánovaně skončila už v Radotíně. Dále funguje alespoň jednokolejný provoz, přednost však dostávají dálkové vlaky, kterých je v tomto úseku požehnaně, a většina osobáků proto končí zde.

Dostáváme zprávu z dispečinku v Letňanech. Dispečerům se bohužel nepovedlo zajistit žádné autobusy na náhradní dopravu. Nejsou řidiči, nedá se nic dělat. Je tedy nutné přistoupit k jinému řešení. Autobusové linky, které navazují na vlaky, avšak až v Černošicích, prodlužujeme mimořádně až do Prahy-Radotína. Zde budou cestující přestupovat na vlaky dále do centra města a opačně.

Dispečeŕi doprovázejí cestující až k autobusu náhradní dopravy – foto: Martin Žarnovický, ROPID

Takové řešení však není úplně jednoduché. Každý řidič má totiž pevně naplánované přestávky a odklon z trasy nemůže opozdit autobus na stálé trase. Všichni sledují jízdní řády a aktuální polohu vozidel. Zkoumají, které autobusy má ke kterému vlaku smysl prodlužovat, a kde se naopak přípoj nestíhá. Kromě speciálních aplikací si vypomáhají i běžnými vyhledávači spojení typu IDOS.

Když je problém alespoň částečně zažehnán, kontaktujeme dispečink Českých drah, který vlakovému personálu nařizuje informovat cestující. Kolegové ze SŽDC zase pouštějí do nádražního rozhlasu speciální oznámení o náhradní dopravě přímo na nádraží. Činíme se i my. Převlékáme se do reflexních bund a od každého vlaku navigujeme cestující přímo do operativně prodloužených autobusových linek. Pozorně sledujeme, zda stihli všichni přestoupit, dispečeři pak následně dávají řidičům pokyn k odjezdu.

Část vlaků začíná jezdit opět v plné trase a mimořádnost je stabilizovaná. Vedoucí Olda se proto vrací zpátky na základnu a mimořádnost přenechává kolegům.

Oldřich musí být na telefonu 24 hodin denně – foto: Martin Žarnovický, ROPID

A jak ses vůbec do ROPIDu dostal?

Na vysoké škole jsem se dostal brigádně k přepravním průzkumům. Pražská integrovaná doprava mě tak bavila, že jsem se jí věnoval i v diplomové práci. Ta tehdy ROPID tak zaujala, že jsem byl přijat na oddělení informatiky. Zde jsem tenkrát pracoval jako grafikonista, zpracovával jízdní řády regionálních linek, zejména výlukové jízdní řády, a zároveň řešil technické záležitosti, jako například přípravu dat do odbavovacího zařízení, tabel a hlásičů. Ale asi nejvíc jsem hrdý na projekt MPV.

Co to je?

Online monitorování provozu vozidel (MPV). Podařilo se nám vyvinout dispečerský systém, který nám umožňuje sledovat všechna vozidla v síti PID (včetně přívozů), zatím ještě mimo vozidel Dopravního podniku hl. m. Prahy. Umí kupříkladu vyhodnocovat odchylky od jízdního řádu a sleduje návaznosti mezi spoji. Když má například vlak zpoždění, zašle automaticky informaci řidiči návazného autobusu přímo na displej odbavovacího zařízení, aby na vlak počkal, a informuje ho o plánovaném příjezdu. Každý den takto odešle do vozů v rámci systému asi 4 tisíce takových datových zpráv, což by lidský faktor neměl šanci uhlídat. Díky tomu jsme mohli spustit linky s garantovanou návazností. Je to výhodné i tehdy, když jsou třeba zastávky od sebe v nedohlednu a řidič zkrátka nemá šanci vidět, jestli už autobus nebo vlak, na který navazuje, už přijel.

Když všechno dělá automaticky program a co dělá dispečer?

Pořád se tady něco děje. V systému PID máme nyní zapojených 20 dopravců, kteří provozují přes dva tisíce autobusů. K tomu tři železniční a tři lodní dopravce. Dispečeři jsou tu na nepředvídatelné události. Když se něco stane, dopravci nám volají a my vymýšlíme co nejlepší dopravní opatření napříč dotčenými dopravci, které by se negativně dotknulo co nejméně cestujících. V případě nehod na silnici a extrémních kolon třeba odkloníme autobusy na objízdné trasy a v chybějícím úseku zavádíme, je-li to možné, další náhradní autobus, aby co největší část cestujících přijela do cíle včas. Ve spolupráci s dispečery dopravců řešíme technické i personální výpadky a problémy.

Díky programu MPV mohou dispečeři sledovat všechna vozidla dopravců v PID. Hlídat tak mohou různe návaznosti i řešit mimořádnosti v provozu.

Co děláte když vypadne řidič nebo autobus?

Snažíme se okamžitě zajistit náhradní autobus. I když v současné personální krizi to mnohorát není možné. Pokud se nám nepovede sehnat vozidlo s řidičem, zkoušíme třeba operativně změnit oběhy vozidel. Autobus přestávkující na konečné třeba na kolo zastoupí porouchaný a další zase jej a doufáme, že se situace v dohledné době vyřeší a vše vrátí do normálu. Někdy to trvá i několik hodin a je to hodně náročný proces, protože musíme dodržovat samozřejmě i přestávky řidičů. A upřímně, i ta komunikace není vždy jednoduchá. Češi přestávají mít zájem o práci řidiče, a tak se za volant dostávají stále častěji kolegové z východních zemí a ty někdy ne všemu rozumějí. Dá se to však pochopit.

Stávají se takové výpadky často?

Výpadkům se v tomto objemu provozu nedá zcela vyhnout, nicméně jsou to spíše ojedinělé případy. Dopravci jsou za zaviněné výpadky sankciováni. Když z jejich viny neodjede spoj, platí za každý neodjetý kilometr pokutu. Pokud ale problém zatají a nenahlásí, zaplatí mnohonásobně více. Nedostanou ani dotaci za daný spoj. Takže se snaží, aby byla kvalita dopravy maximální a tyto situace nastávaly opravdu jen zřídka. Pokud nemají řidiče, vypomáhají si subdodávkami od jiných dopravců. Běžnější jsou výpadky spojů a zpoždění z důvodu silné automobilové dopravy a různých dopravních nehod a omezení.

Pamatuješ si na nějakou netradiční mimořádnost?

Přes infodispečink nás kontaktoval tatínek malého chlapečka, který zapomněl vystoupit na své zastávce a ztratil se. Zalarmovali jsme policii a všechny řidiče v okolí. Hocha se nám a hlavně řidičům podařilo zdárně vypátrat. Klučina usnul a vystoupil o několik zastávek později. Neměl mobil, a tak se vybral pěšky po rušné hlavní silnici, plné kamionů, směrem zpět. Jeden z našich řidičů si ho však naštěstí všimnul, zastavil mu, zavolal nám a s tatínkem jsme už domluvili, kde mu ztraceného chlapečka předá. To jsou momenty, kdy si uvědomujete, že má vaše práce smysl. Hodně rušné to bývá při povodních, ledovkových kalamitách i při vichřicích. To tady i spíme.

Jak vlastně dispečink PID začínal? Zřídit takovou organizaci asi není jen tak…

V čase, kdy jsem nastupoval do ROPIDu, žádný koordinační dispečink neexistoval. PID nebyl velký a nějak si to vystačilo samo. Postupně s tím, jak se systém rozrůstal, začaly i první problémy. Kolega proto přišel cca před 12 lety s nápadem zavést koordinační službu, jejíž součástí jsem byl hned od začátku. Prakticky by se dalo říct, že jsem se stal prvním dispečerem v systému PID.

A čím to bylo jiné než dnes?

Měli jsme stále svoji práci, jen jsme se k tomu ještě každý týden střídali na pohotovostních směnách a vždy, když se něco stalo, řešili jsme to. Nebyl to ale aktivní dispečink, spíš takové veselé začátky. Dodnes si pamatuji, jak mi při první mimořádnosti volal dopravce v sobotu v pět hodin ráno přímo do postele. V Letňanech byla zledovatělá silnice a autobusy neměly jak projet dále. Vstal jsem od manželky, zapnul počítač a začal shánět sypače. Byly to zajímavé začátky a rád na ně vzpomínám, ale neumím si představit, že bychom tak fungovali dnes.

Naši dispečeři jsou veselá parta. Zatím co všichni se starají o bezproblémový provoz, jeden z nich má vždy na starosti aktualizaci informací z provozu na našich webových stránkách a Twitteru. – foto: Martin Žarnovický, ROPID

A jak ses stal vedoucím nového dispečinku?

Právě s ohledem na růst systému a potřebu větší spolehlivosti vznikla myšlenka na vytvoření Koordinačního dispečinku PID, který by už fungoval v aktivním režimu. A jako nadšenec tohoto projektu jsem byl osloven, abych jej pomohl vybudovat. Dnes jsem vedoucím dispečinku už více než sedm let a jsem hrdý na to, co se nám společně s týmem kolegů povedlo vybudovat.

Stále rosteme, aktuálně nás zde pracuje už 11 a ve výhledu budeme z důvodu rozšíření PID i provozní doby nabírat nové kolegy. Vždy, když se rozšiřujeme o nové oblasti v kraji, uvědomuji si, jak zde kvalitu dopravy zvyšujeme. V nově zaintegrovaných oblastech se téměř vždy stává, že jsou tam řidiči schopni jet autobusem i o 10 minut dřív. Od začátku je proto na předjetí aktivně upozorňujeme, něco takového se nemůže stávat. Zároveň, pokud ale takový problém nastává pravidelně, kontaktujeme projektanty daných linek a snažíme se docílit, aby se například upravila jízdní doba spojů.

Je těžké nabírat nové dispečery?

Není to jednoduché. Tato práce vyžaduje velkou odbornost, ale i extrémní dávku odolnosti vůči stresu. Je téměř pravidlem, že když se někde stane mimořádnost, na kterou potřebujete mít klid a řešit ji, okamžitě se něco stane na druhém konci kraje a vy nevíte, co dělat dřív. Většina dispečerů to ale zvládá a pracuje tady už dlouhá léta. Kromě zajímavé práce je tu drží i mimořádne přátelský kolektiv.☺

Po dispečerech zřejmě vyžaduješ i dokonalou znalost kraje…

Mnohokrát se je potřebné vzájemně zastoupit, ale jinak má každý nějakou oblast, na kterou je profík. Znalost kraje je velkou výhodou, ale asi nikdo nepočítá s tím, že sem přijde někdo nový a bude umět z rukávu vysypat, jaká linka jezdí třeba do Poddubí nebo Střezivojic. Samozřejmě chci, aby mí lidé nebyli pouze teoretiky od stolu. Plánovitě jezdí dispečerským vozem i linkami PID napříč systémem, aby si rozšířili místní znalosti, poznali, jak vypadají jednotlivé terminály, obce, návaznosti atd. Hodně se to osvědčilo.

A jak se tak rychle dostávají všechny informace o mimořádnostech na web?

Máme tady speciálního pracovníka z odboru marketingu – infodispečera. Ten se přímo na provozu nepodílí. Sleduje, co dispečeři řeší, o všem ví jako první a všechno ihned zveřejňuje na web nebo sociální sítě.

Ekologická doprava i kancelář. Naši dispečeři chtějí pomoc chránit planetu, a tak veškerý odpad separují. Oldovi prý na Vánoce chtějí koupit kompostovač. Foto: Martin Žarnovický, ROPID

Kolegové mi prozradili, že jsi velkým zastáncem ekologie…

Inspiroval jsem se u jiných firem a z kanceláří jsme dali pryč všechny běžné odpadkové koše. Jinak musíme vše recyklovat. Omezili jsme plastové láhve, máme zde přece vodovodní kohoutek (máme i filtrační konvici na vodu) a minulostí jsou už i jednorázové obaly na oběd – koupili jsme si společný nerezový ešus a teď plánujeme kompostovač. Jsem rád, že kolegové tuto iniciativu vítají. Navíc, do práce jezdíme MHD a pokud je hezké počasí, snažím se i na kole, přestože bydlím na úplně opačném konci města. Víme, že pár lidí naší planetu nezachrání, ale každý z nás může svým dílem přispět k tomu, aby se nám všem žilo lépe a zdravěji. A nejjednodušší je začít u sebe.

Může se na dispečink přijít podívat i veřejnost?

Určitě. Každý rok v Letňanech organizujeme Autobusový den PID a součástí je i den otevřených dveří na dispečinku. Celý den tady provádím návštěvníky a je o to obrovský zájem, prakticky se nezastavím. Další akce se bude konat v dubnu. Těším se na všechny.

Oldřich Kadavý (1979, Praha)

Vyrůstal v Benešově, ale už jako student se přestěhoval do hlavního města. Vystudoval Fakultu dopravní na ČVUT. S manželkou a dvěma dětmi rád jezdí na chalupu, kde si odpočine od náročné práce. Miluje výlety na kole a přírodu. Pracuje jako vedoucí dispečinku Pražské integrované dopravy.

 

Autor: Martin Žarnovický

 

LIDÉ Z PIDu

V rámci projektu Lidé z PIDu vám postupně představujeme zajímavé osoby z dopravy a jejich práci. Společně nahlédneme pod pokličku různých dopravních profesí i zajímavých lidských příběhů.

Příspěvek Lidé z PIDu: Dva tisíce autobusů, tři železniční dopravci a sedm lodních linek. Práce dispečerů si vyžaduje 24hodinovou pozornost. pochází z Pražská integrovaná doprava

Celý článek na serveru našeho partnera...

Další články z IZDoprava.cz

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com

Warning: Use of undefined constant REQUEST_URI - assumed 'REQUEST_URI' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /data/web/virtuals/59830/virtual/www/wp-content/themes/izdoprava/footer.php on line 120
X
Přidejte si IZDoprava.cz na facebook a žádný článek Vám neunikne.