Čeští a polští silničáři budou ověřovat využití nových technologií údržby komunikací

Na projektu se podílí Pardubický kraj a jeho partnerský region Dolnoslezské vojvodství a jimi zřizované organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje a Dolnoslezská služba silnic a kolejí. Spolupracovat budou v rámci výzkumu nových technologií ve výstavbě, modernizaci a údržbě silniční infrastruktury.  Dotací se na projektu podílí program s oficiálním názvem Interreg  V-A Česká republika – Polsko. Cílem projektu je zpracovat studii možností, jak zavést nové technologie ve společném příhraničním území a jak dosáhnout potřebné kvality a životnosti komunikací při významné úspoře nákladů na jejich výstavbu, modernizaci i údržbu. „Oblast česko-polského pohraniční patří dlouhodobě mezi naše priority a to nejen v posílení cestovního ruchu, ale také v nezbytném rozvoji dopravní infrastruktury. Vítám tedy jakoukoliv formu spolupráce mezi sousedícími regiony, která bude mít za následek zlepšení a zkvalitnění dopravní infrastruktury,“ komentoval spolupráci hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Konkrétním výstupem projektu má být nejen navázání odborné a vědecké spolupráce v této oblasti, ale také příprava společného projektu modernizace konkrétních komunikací s využitím nových technologií na obou stranách hranice. „Celkové náklady na studii jsou 19 milionů korun. Pardubický kraj čerpá dotaci deset, polská strana devět milionů korun. Společně také vypíšeme výběrové řízení,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek s tím, že v rámci studie budou přesně definovány doporučené postupy, rozsah potřebného technického vybavení i zdroje financování.

„Projekt má ověřit možnost využití georadaru a laser scaneru v předprojekční přípravě, technologie reprofilace a recyklace i využití asfaltových směsí s přísadou kevlarových a jiných vláken, geotextilií a modifikací asfaltogumou,“ vyjmenoval konkrétní cíle studie ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Silničáři budou také ověřovat systém zimní údržby pomocí termálního mapování vozovek, na základě kterého mohou zvolit nejvhodnější způsob údržby a použití posypových materiálů. „Zajímavé jistě bude i prověření možnosti nasazení vozidel zimní údržby s pohonem na zemní plyn,“ dodal Němec.

Zdroj: PK